Pytláci a Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.

„Pytláctví se konečně začne vyplácet.“ „Myslivcům se stíží boj s pytláky.“ „Zákon posvětil zlodějinu.“ „Bude snadné lovit zvěř v lesích bez povolení.“ Neříkejte, že jste něco podobného v poslední době neslyšeli?

 

Od 1.1.2010 se s účinností trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., v platném znění, změnila definice trestného činu pytláctví a na hlavu zákonodárců se doslova sesypala vlna kritiky za stanovení výše způsobné škody, nutné pro naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu.

 

Veřejnost nabyla jednoznačně dojmu, že nelegální lov střelnou zbraní nebo jiné formy pytláctví nebudou orgány činnými v trestním řízení vůbec stíhány, případně soudy odsuzovány,  neboť hodnota zvěře je pojmem vágním a při jejím stanovení se do výpočtu výše škody upytlačené zvěře promítne pouze hodnota jateční zvěřiny nebo pořizovací ceny zvěře, v nejlepším případě půjde o součet těchto dvou hodnot, což bude výší škody pro potřeby trestního stíhání nedostatečnou. Nikoho totiž nebude zřejmě zajímat chovná nebo trofejová hodnota zvěře, natož pak  hodnota práce myslivců spočívající v jejich neúnavné a soustavné péči o zvěř. Za takové situace se tak ve většině případů škoda bude pohybovat pod onou magickou hranicí 5.000,- Kč a pytlák zůstane nepotrestán.

 

Shora uvedené je úhlem pohledu na danou problematiku dosti zjednodušeným  bez zvažování dalších ne nepodstatných souvislostí.

 

Vymezením pětitisícové hranice došlo skutečně k upřesnění pojmu trestného činu pytláctví ve vztahu k způsobené výši škody. Nedošlo však k paušalizování případně zbagatelizování tohoto trestného činu, tak že „pod pěti tisíc nebude pachatel potrestán“.

 

Je důležité si uvědomit, že každý případ pytláctví musí být a bude posuzován individuálně. Zároveň pak je nutno respektovat funkci trestního práva, jakožto nejzaššího možného zákonného prostředku vedoucího k potrestání společností nežádoucího chování.  

 

Budeme-li se novou definicí trestného činu pytláctví zabývat pouze z hlediska nově specifikované hranice způsobené škody, tak zjednodušeně řečeno při škodě pod pět tisíc (bez diskuse o tom, zda byla správně stanovena či ne) nepůjde tedy o trestný čin, ale pouze o přestupek. Přestupkem je pak slovy zákona zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění (dále jen zákon o přestupcích) nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.

 

 Ve smyslu § 35 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích lze pachateli přestupku spáchaného neoprávněným lovem zvěře nebo chytáním ryb uložit pokutu do 8.000,- Kč a zákaz činnosti na dobu až jednoho roku. 

Podmínky lovu zvěře jsou pak stanoveny v zákoně č. 449/2001, Sb. , o myslivosti, ve znění pozdějších novel (dále jen zákon o myslivosti), který v § 63 uvádí další skutkové podstaty přestupků.  

 

Dle ust. § 14 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti v návaznosti na ust. § 63 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti, je přestupkem neoprávněný lov nebo jiná činnost zákonem o myslivosti zakázaná nebo pohyb v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí nebo střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, za nějž lze uložit pokutu až do výše 30.000,- Kč a při opakovaném spáchání až do výše dvojnásobku této částky.

 

Dle ust. § 45 zákona o myslivosti v návaznosti na ust. § 63 odst. 2, je přestupkem  užití zakázaného způsobu lovu zvěře, za nějž lze uložit pokutu až do výše 30.000,- Kč, zákaz činnosti na dobu až dva roky a rovněž lze vyslovit propadnutí věci. Při opakovaném spáchání je možno uložit opět pokutu až do výše 60.000,- Kč.

 

Výše uvedenými způsoby je tedy možné potrestat v dané oblasti nezákonného chování, včetně pytláctví, a to i bez trestního stíhání pachatele, přičemž k vyslovení vinny pachatele a uložení trestu pak v přestupkovém řízení dojde mnohem dříve než v řízení  trestním, což se jeví v dané oblasti  jako žádoucí a efektivnější. 

 

Skutečnost, že v přestupkovém řízení nemůže být pachatel potrestán trestem odnětí svobody, nikterak nesnižuje důležitost tohoto řízení pro ochranu společnosti před pytláctvím a pro ochranu zvěře samotné. Peněžní sankce jsou citelné, lze je ukládat opakovaně a při závažném porušení je možno pachateli v rámci uložení trestu propadnutí věci odebrat i zbraň.

 

S ohledem na vše shora uvedené mi tedy dovolte vážení čtenáři, položit řečnickou otázku: „Není nad novou definicí trestného činu pytláctví zbytečně vířen mediální „humbuk“? Je snad k potrestání pytláka opravdu nutné v každém případě uložení trestu odnětí svobody a živit jej z daní nás všech ve vězení?“

 

Je otázkou jinou zda dojde ke skutečnému potrestání pachatelů přestupků, a to otázkou možnosti přistižení pytláků a otázkou lidského faktoru rozhodujícího o jejich vině a trestu za spáchání přestupku. Posouzení, natož snad zodpovězení této otázky, však nechme raději jiným.

 

Pouze pro úplnost si závěrem dovoluji ještě uvést na pravou míru často rovněž diskutovanou otázku definice trestného činu pytláctví z hlediska časových fází jednání pachatele, když dříve mohl být potrestán dle ust. § 178a odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění platném do 31.12.2009 ten kdo „……neoprávněně loví zvěř nebo ryby…….“ a nyní dle ust. § 304 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění, jen ten kdo „ neoprávněně uloví zvěř nebo ryby ……….“. Znamená tato změna v definici trestného činu pytláctví snad, že dokud není zvěř ulovena, není jednání pytláka trestné?  V žádném případě.

 

V daném případě došlo pouze k časovému rozdělení děje tak, že trestný čin pytláctví (§ 304 trestní zákoník) postihuje trestný čin dokonaný, spočívající již v ulovení zvěře, zatímco jednání pachatele dokonání tohoto trestného činu předcházející je postižitelné v souladu s ust. § 21 trestního zákoníku, jakožto jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu pytláctví, tedy jako pokus tohoto trestného činu, přičemž toto je  postižitelné podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin, tedy opět dle ust. § 304 trestního zákoníku. Novou definicí trestného činu pytláctví tedy v žádném případě nedošlo ani k zmírnění postihu daného trestného jednání s omezením na jeho dokonání.

 

 

JUDr. Věra Neradová        Advokátka

Právní poradce Myslivecké komory


Kopírování  a jakékoliv další užití toto článku nebo jeho části je bez svolení autora zakázáno.