VIDEA PRO MYSLIVCE, LOVCE, LESÁKY - nový video magazín

Hunting-shop FÓRUM » Sokolnictví » Sokolnictví

Sokolnictví

Sokolnictví je zvláštní způsob lovu, pomocí vycvičených dravců, především sokolů, jestřábů a orlů.

Jedná se o tradiční oblast lovectví, která používá své vlastní metody, úlovky a filozofii. Člověk, který tuto činnost vykonává se nazývá sokolník.

Starověk a středověk

Kresba z roku 1248 zobrazující Fridricha II., vášnivého sokolníka své doby, se sokolem stěhovavým.

Kde sokolnictví vzniklo není přesně známo. Domníváme se však, že sokolnictví vzniklo někde ve stepích jižní Asie, kde byly pro jeho vznik výborné podmínky, ke kterým neodmyslitelně patří otevřená krajina středoasijských stepí. To dokládá i několik pramenů z doby druhého tisíciletí před n. l., které se nalezly v Indii a Íránu. Až do dnešních dnů se téměř v původní podobě zachovalo sokolnictví v Kirgiziii; v ostatních zemích se stalo sokolnictví zábavou šlechticů a panovníků.

O používání sokolnictví v období antického Řecka a Říma se žádné prameny nezmiňují, existuje jen stručná zmínka o pokusu syna císaře Avita o zavedení sokolnictví v Římě, který však neuspěl. Do střední Evropy proniklo sokolnictví prokazatelně na konci 4. st. n. l. a od poloviny prvního tisíciletí existují právní předpisy, které lov a nakládání s dravci upravovaly a byly jimi krutě trestány krádeže sokolnických dravců. Od 6. st. je sokolnictví pomalu zaváděno ve všech vyspělých evropských zemích, především na dvorech vyšší šlechty, kde sloužilo k zábavě. U nižší vrstvy obyvatel bylo sokolnictví využíváno jako zdroj potravy.

V 10 st. bylo už sokolnictví rozšířeno ve všech evropských, asijských a severoafrických zemích a chovy dravců (především sokolů) se staly samozřejmostí panovnických dvorů. Sokolnictví ve středověku, zejména v tom raném, hrálo významnou politickou i ekonomickou roli a zanechalo výrazné stopy v různých národních kulturách (pověsti, legendy, poezie...). Dravci vhodní pro sokolnictví začali být předmětem obchodování a rostla po nich značná poptávka. K významnému rozvoji sokolnictví došlo také za období křížových výptav, kdy se zjistilo mnoho užitečných informací, např. použití čepiček k zastínění zraku dravce.

Lov s dravci představoval až do 17.st. významnou součást loveckých způsobů obyvatel v celé stř. a záp. Evropě. V souladu s tehdejším právem byli však sokolníci téměř výlučně panovníci a šlechta. V 18. století dochází k prudkému úpadku sokolnictví, díky zdokonalování střelných zbraní používaných k lovu a vzrůstající oblibě parforsních honů. Úpad sokolnictví byl také dán celospolečenským vývojem a postupným zánikem feudalismu.

Sokolnictví obecně

Dělení dravců v sokolnictví

Sokolníci dělí dravce podle jejich způsobu lovu na dvě skupiny: Dravci nízkého letu, kteří svoji vyhlídnutou kořist loví tak, že se v dostatečné vzdálenosti od kořisti spustí dolů a ke kořisti se přibližují letem nízko nad zemí, přičemž využívají zastínění např. trávou nebo terénem tak, aby je kořist uviděla v poslední chvíli a neměla čas k úniku. Takto loví jestřábi, káňata, ale také často orli. Další skupinou jsou dravcí vysokého letu, kteří svoji kořist loví z výšky, někdy také střemhlavým letem. Do této skupiny patří všichni sokolovití dravci, takže především sokol stěhovavý, ostříž, raroh velký či lovecký.

Krmení

Dravci používaní v sokolnictví se krmí podle aktivity, která je spojena reprodukčním cyklem. Ke krmení se používají uměle chovaní potkani, křepelky, holubi, kuřata a králíci, někdy i jiná zvířata, ale vždy z veter. ošetřených zdrojů.

Chovná komora

V chovné komoře je vždy chovaný jeden pár dravců. Jedná se o stavbu s plnými obvodovými zdmi, případně je jedna otevřena a opatřena mříží. Strop komory je pokryt z části střechou a z části sítí, aby mohly do komory pronikat sluneční paprsky a déšť. Komora je konstrulována tak, aby měli dravci v jakoukoliv denní hodinu přístup do stínu a mohli si určovat sami podmínky pobytu. Rozměry komor pro středně velké dravce se pohybují kolem 5×3×3 metru. Menší dravci hnízdí v komorách menších, a naopak např. orlům vyhovují komory větší. Komora je zevnitř vybavena jednou nebo dvěma hnízdními plošinami, krmícími plošinami a různými větvemi a odsedávkami, jejichž tvar a velikost záleží na druhu dravce, který je v komoře chovaný. Dále je v komoře umístěna nádoba s vodou.

Pomůcky pro výcvik dravce

Orel s čepičkou

Dravec na sokolnické rukavici

K zajištění správného výcviku dravce je naprosto nezbytná celá řada pomůcek, tzv. sokolnická výstroj. Výstroj dravce tvoří chvatová pouta, obratlík, dloužec, rolničky, eventuálně jangoli a čepička. Sokolnickými potřebami jsou sokolnická rukavice, brašna, vábítko, cvičná příletová šňůra a posedy pro dravce. V poslední době se objevují novinky zejména v materiálech používaných na výrobu pomůcek, kdy tradiční kůže bývá nahrazena lehkými umělými vlákny.

Sokolnictví v Česku

Sokolníci v Česku se sdružují v rámci Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty. Aby se člověk mohl stát sokolníkem, musí nejprve složit myslivecké zkoušky a poté zkoušky sokolnické.

publikováno 02. 11. 2009, 14:48:47

Počet zobrazení: 1969

komentovat článek

Komentáře (řazené od nejnovějších):

Tento článek zatím nikdo nekomentoval.

Vaše jméno/přezdívka:
Vaše heslo:

Vaše jméno:
Text:
Přiložit obrázky: (nepovinné)